|
|
Mechanismy komorbidity metabolických a neurodegenerativních onemocnění
Tauchman, Martin ; Telenský, Petr (vedoucí práce) ; Brožka, Hana (oponent)
Populace osob s neurodegenerativními onemocněními je v Česku v řádech statisíců, přičemž celoživotní náklady spojené s léčbou a sociálními dopady onemocnění daného pacienta se pohybují v řádech stovek tisíc eur, a přitom mohou být sníženy včasnou a účinnou intervencí. Jejímu správnému provedení by mohla napomoci znalost příčinných souvislostí mezi metabolickými a neurodegenerativními onemocněními, jejichž výskyt v populaci koreluje. Jedním z důležitých faktorů je zvýšená prozánětlivá imunitní reakce. U osob s obezitou a diabetem mellitus typu 2 dochází k systémové zánětu, který přeroste v neuroinflamaci a ta následně vede k neurodegeneraci. Dalším mechanismem je hyperglykémie, která je následkem inzulinové rezistence. Hyperinzulemie a hyperglykémie vedou k narušení exprese glukózových transportérů a inzulín degradujícího enzymu, což vede ke snížení clearance amyloidu beta. Genetické pozadí je také považováno za velmi vlivný faktor, ovlivňujíc různé mechanismy, a to jak prospěšně, tak škodlivě. Důležitým faktorem je také životní styl. Obecně je zdraví škodlivé kouření a konzumace alkoholu. Jak zvýšená konzumace alkoholických nápojů, tak kouření tabákových výrobků mohou vést k metabolickým poruchám a zároveň i neurodegeneraci. Zdraví prospěšná je naopak fyzická aktivita, která mimo jiné zlepšuje senzitivitu...
|
|
|
Alkaloids of Dicranostigma franchetianum (Prain) Fedde and their selected biological activity
Wijaya, Viriyanata ; Opletal, Lubomír (vedoucí práce) ; Šmejkal, Karel (oponent) ; Klouček, Pavel (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognozie a farmaceutické botaniky Kandidát: Viriyanata Wijaya, M.Sc. Školitel: Prof. RnDr. Lubomír Opletal, CSc. Název práce: Alkaloidy Dicranostigma franchetianum (Prain) Fedde a jejich vybraná biologická aktivita Dicranostigma franchetianum (Prain) Fedde (Papaveraceae) je jedním ze zástupců malého rodu Dicranostigma Hook. f. & Thomson. Tato rostlina byla vybrána pro podrobnou fytochemickou studii na základě výsledků screeningové studie. Při screeningu alkaloidního extraktu vykázal tento alkaloidní extract zajímavou inhibiční aktivitu vůči cholinesterasám (hAChE/hBChE, IC50 g/ml; 1,67 0,11 a 3,85 0,31), navíc se podařilo v extraktu identifikovat minimálně 15 alkaloidů. Primární ethanolový extrakt byl připraven z 11,8 kg suché byliny (původ: Zahrada léčivých rostlin, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové). Zsa využití běžných chromatografických metod bylo izolováno celkem 21 isochinolinových alkaloidů různých strukturních typů. Všechny sloučeniny byly identifikovány pomocí různých spektrometrických technik (GC-MS, HPLC-MS a 1D- a 2D-NMR, optická aktivita). Všechny alkaloidy byly podrobeny studiu na jejich inhibiční potenciál vůči lidské rekombinantní acetylcholinesterase (hAChE), lidské rekombinantní butyrylcholinesterase...
|
|
|
Effect of amyloid β on the function of endosomes and lysosomes
Tmějová, Monika ; Rudajev, Vladimír (vedoucí práce) ; Čočková, Zuzana (oponent)
Alzheimerova choroba je neurodegeneratívne ochorenie, ktorého patológia je charakterizovaná hromadením agregátov amyloidu β v mozgu. V súčasnosti nie je stále objasnený presný mechanizmus, ktorým amyloid poškodzuje neuróny a vedie k ich dystrofii. Najtoxickejšou formou amyloidu β sú jeho 42 aminokyselín dlhé oligoméry, ktorých hromadenie vedie k progresu tohto ochorenia. Membránová dynamika ovplyvňujúca proces degradácie a recyklácie v bunke zohráva kľúčovú úlohu v udržiavaní homoestáze. Vezikulárny transport je základným nástrojom pri udržiavaní fyziologickej hladiny amyloidu β. Poškodenie endolyzozomálneho kompartmentu vedie k ďalšiemu poškodeniu v bunke, čo má za následok postupné zlyhanie transportu a nakoniec vyúsťuje v bunkovú smrť. Hlavným cieľom tejto práce bolo preskúmať vplyv toxicity oligomérov amyloidu β42 na funkciu endozómov a lyzozómov. Výsledky našej práce potvrdili toxický vplyv amyloidu β na bunky SH-SY5Y línie a jeho schopnosť narušiť funkciu lyzozómov. V tejto práci sa nám nepodarilo preukázať oxický účinok amyloidu na funkciu endozómov. Kľúčové slová: amyloid β, Alzheimerova choroba, oligoméry, plazmatická membrána, endocytóza, endozóm, lyzozóm, neurotoxicita
|
|
|
Altered morphology of white and grey matter in patients with Alzheimer disease and Schizophrenia on MRI
Lahutsina, Anastasiya ; Zach, Petr (vedoucí práce) ; Horáček, Jiří (oponent) ; Němcová, Veronika (oponent)
Velikost a tvar závitů (gyri) a žlábků (sulci) v oblasti přední cingulární kůry (ACC), zejména sulcus cinguli (CS) a sulcus paracingularis (PCS), představuje anatomický marker vývoje nervového systému. Odchylky ve vývoji in utero u schizofrenie lze sledovat pomocí morfometrie CS a PCS. V této studii jsme měřili délku CS, PCS a jejich segmentů na snímcích T1 MRI u 93 pacientů s první epizodou schizofrenie a u 42 zdravých kontrol. Kromě délky sulci byla u pacientů a kontrol porovnávána také frekvence výskytu a levopravá asymetrie CS/PCS. Distribuce morfotypů CS a PCS u pacientů se lišila od kontrol. Parcelovaný typ CS3a v levé hemisféře byl u pacientů delší (53,8 ± 25,7 mm oproti 32,7 ± 19,4 mm u kontrol, p < 0,05), zatímco u CS3c byl u kontrol naopak dlouhý (52,5 ± 22,5 mm oproti 36,2 ± 12,9 mm, n.s. u pacientů). Neparcelovaný PCS v pravé hemisféře byl delší u pacientů ve srovnání s kontrolami (19,4 ± 10,2 mm oproti 12,1 ± 12,4 mm, p < 0,001). Současná přítomnost PCS1 a CS1 v levé hemisféře a do jisté míry i v pravé hemisféře tedy může svědčit o vyšší pravděpodobnosti schizofrenie. Měření plochy nebo objemu hipokampu je v klinické praxi užitečné jako podpůrná pomůcka pro diagnostiku Alzheimerovy choroby. Vzhledem k tomu, že je časově náročné a není jednoduché, využívá se nepříliš často. Předkládáme...
|
|
| |
|
|
Biomarkery mitofagie v kontinuu Alzheimorovy nemoci
Katonová, Alžbeta ; Veverová, Kateřina (vedoucí práce) ; Bohačiaková, Dáša (oponent)
Objavy posledných rokov ukazujú, že porucha mitofágie sa podieľa na patofyziológii Alzheimerovej choroby (ACH) a ostatných neurodegeneratívnych ochorení. Štúdie na mozgových biopsiách pacientov s ACH, bunkových aj zvieracích modeloch ACH ukazujú, že na veku závislý pokles kapacity mitofágie významne prispieva k patológií ACH, a že hladiny proteínov súvisiacich s mitofágiou sú zmenené. Či sa však tieto zmeny odrážajú v biofluidoch jedincov s ACH, a či by proteíny účastniace sa mitofágie mohli byť potencionálnymi biomarkermi ACH, nie je známe. Cieľom diplomovej práce bolo porovnať hladinu markerov mitofágie v krvnom sére a mozgovomiechovom moku (CSF) pacientov v rôznych štádiách ACH s kognitívne zdravými kontrolami (CU) a určiť ich vzťah k miere postihnutia kognície a štandardným biomarkerom ACH (amyloid beta 42 (Ab42), celkového tau (T-tau) a tau fosforylovaného na threoníne 181 (P-tau181)). Preukázali sme, že u jedincov s ACH je narušená mitofágia, ktorá sa prejavuje zvýšenými hladinami PINK1 a BNIP3L (aktivátory mitofágie) a zníženými hladinami TFEB (hlavný regulátor lyzozomálnej biogenézy) v porovnní s CU. Tieto zmeny boli navyše spojené s pokročilejšou patológiou ACH, ktorá sa prejavila zvýšenou pozitivitou biomarkerov ACH a postihnutím kognície. Tieto výsledky naznačujú, že pri ACH dochádza k...
|
|
| |
|
|
Role cholesterolu v patogenezi Alzheimerovy choroby
Tax, Martin ; Rudajev, Vladimír (vedoucí práce) ; Randáková, Alena (oponent)
Alzheimerova choroba je neurodegenerativní onemocnění a nejčastější forma demence postihující značnou část stárnoucí populace. Předpokládá se, že hlavní příčinnou této nemoci je akumulace amyloidu β (Aβ). Cholesterol je důležitou složkou plasmatických membrán, kde je základem pro správnou funkci synapsí. Změny jeho koncentrace jsou považovány za rizikový faktor vzniku a rozvoje Alzheimerovy choroby. Data dokazují, že tento lipid má vliv na syntézu Aβ a zároveň má také roli v jeho cytotoxicitě, kdy může negativní vlastnosti Aβ podporovat, nebo naopak vůči nim může být protektivní.
|
|
|
Role mikroglií a astrocytů v Alzheimerově chorobě
Pospíšilová, Eva ; Telenský, Petr (vedoucí práce) ; Svoboda, Jan (oponent)
Alzheimerova choroba je neurodegenerativní onemocnění, které postihuje centrální nervový systém a jež je charakteristické především problémy s paměťovými schopnostmi. S neustále stárnoucí populací postupně narůstá i počet pacientů s touto nemocí, proto se výzkum Alzheimerovy choroby stává jednou z hlavních priorit současného zdravotnictví. Přestože má výzkum tohoto onemocnění již více než stoletou tradici, přesné příčiny rozvoje Alzheimerovy choroby jsou stále nejasné. Dlouhou dobu se přisuzovala hlavní role patologii amyloidu β a tau proteinu, tj. základním patofyziologickým rysům tohoto onemocnění, v posledních letech se však ukazuje, že významnou roli hrají rovněž mikroglie a astrocyty. Tyto gliové buňky ovlivňují množství amyloidu β i hyperfosforylovaného tau proteinu, jsou však zásadní i pro udržování homeostáze centrální nervové soustavy. Aktivace mikroglií a astrocytů v rámci Alzheimerovy choroby může vést k narušení fyziologických funkcí těchto neuroglií, a tedy i k problémům s odstraňováním amyloidu a tau proteinu, ale také k navození chronického neurozánětu, který je rovněž typickým projevem tohoto neurodegenerativního onemocnění. Tato práce si klade za cíl shrnout a utřídit základní poznatky o roli mikroglií a astrocytů v Alzheimerově chorobě, a to především se zaměřením na jejich úlohu...
|
|
|
Poruchy energetického metabolismu v mozku v Alzheimerově a Parkinsonově chorobě
Řezáčová, Adéla ; Telenský, Petr (vedoucí práce) ; Kolář, David (oponent)
Alzheimerova a Parkinsonova choroba patří mezi neurodegenerativní poruchy, které ovlivňují nejen pacienta, ale i jeho okolí. Pacienti těchto onemocnění postupně ztrácejí neurony. V obou chorobách jsou přítomné proteiny, které svou patofyziologickou akumulací narušují funkce neuronů. Pro tyto poruchy je typická mitochondriální senescence a poškození, které se projevuje například dysfunkcí různých komplexů. Dále se u těchto chorob projevuje inzulinová rezistence, která vede ke špatné inzulinové signalizaci, obě choroby navíc doprovází narušené metabolismy aminokyselin. U Alzheimerovy choroby je pak výrazně snížený metabolismus glukózy, zatímco u Parkinsonovy choroby se dostatečně nepřenáší akční potenciál v dopaminergních neuronech v substantia nigra. Tato poškození v Alzheimerově chorobě ústí ke kognitivním dysfunkcím, u pacienta s Parkinsonovým onemocněním pak především vyústí s problémy s motorikou. Studiem energetických změn v těchto chorobách by pak mohlo přispět k tvorbě účinnějších medikamentů.
|
host ::
RSS.